O nás
„Naslouchej, synu, mistrovu učení, nakloň své srdce, rád přijmi a rozhodně uveď ve skutek, k čemu tě nabádá laskavý Otec, aby ses v námaze poslušnosti vrátil k Tomu, od něhož jsi se vzdálil zahálkou neposlušnosti. Na tebe se nyní obracím, ať jsi kdokoli, kdo se zříkáš vlastní vůle a chceš sloužit ve vojsku Krista Pána a pravého Krále, chápeš se mocných a přeslavných zbraní poslušnosti“.
– Začátek předmluvy z řádových stanov
Nova Militia Jesu Christi – Řád rytířů Kristových, se v duchu své tradice zaměřuje na současné duchovní hodnoty a inspiruje se v tradici Církve a úcty k Matce Boží, Panně Marii, prostřednictvím modlitby a prací. Členové se věnují modlitbě, vzdělávání, práci a usilují o jednotu v Církvi. Mše svaté, převážně v Římském ritu 1962, jsou pravidelně sloužené v Konventní kapli a to jak vlastními kněžími, tak i v úzké spolupráci se společenstvím kněží FSSP, ustanovené papežem Janem Pavlem II. V průběhu své historie byl Řád rytířů Kristových, vždy zbožným a pracovitým společenstvím mnichů a rytířů Kristových, kteří usilovali o šíření křesťanství ve světě. Již dávno pominula doba středověkých důvodů a způsobů christianizace. Dnešní společnost, která často tíhne ke konzumnímu způsobu života a povrchním hodnotám, však stále potřebuje být upozorňována na tradiční duchovní hodnoty a křesťanský původ svých otců. Je zapotřebí oživovat tradiční křesťanské hodnoty a snažit se o aktivní laický apoštolát v duchu tradice Církve. Řád prostřednictvím svého Konventu tak živoucím způsobem upomíná na prastaré křesťanské rytířské ctnosti a usiluje o ně. Členství v řádu je chápáno dle řádových stanov jako „věc čistého a vroucího ideálu bojovat se zlem, bránit slabé a nemohoucí před nespravedlivými…. Stát se rytířem by nemělo znamenat jen získání čestného titulu a insignií, ale předpokládá to vznešený a opravdový závazek ve službách potřebných dle slov Evangelia“.
Členem řádu se může stát každý, kdo je starší 21 let, splňuje podmínky stanov a kanonického práva, je římskokatolického vyznání a hlásí se ke křesťanským ideálům, přičemž doba kandidatury je zpravidla tři roky. Členství v řádu se dělí podle práv a povinností na tři stavy – profesní rytíř, obedienční rytíř a čestný rytíř.
Od roku 1998 působí řád i v českých zemích. Sídlem nově ustanovené české provincie řádu je zámek ve Stránecké Zhoři, kde zároveň s postupující obnovou zámku vzniká nový konvent řádu, schválen bývalým brněnským biskupem Mons. ThLic. Vojtěchem Cikrlem (Prot.n.: Ep/807/07) v r. 2007.
Zámek byl převzat ve značně zdevastovaném stavu a od roku 2000 do současnosti prochází velice náročnou a finančně nákladnou rekonstrukcí. Po dokončení bude sloužit jak duchovním tak i praktickým potřebám řádu a zároveň dalším aktivitám, které budou ve spolupráci s místní samosprávou nabízeny i širší veřejnosti. Část objektu jako například černá kuchyně, sál, nebo knihovna budou využity pro další kulturní a společenské účely.
Centrem nového Konventu je kaple sv. Bernarda z Clairvaux a kapitulní síň, vznikající v jižním křídle. Kaple byla po dokončení hlavních stavebních prací nejprve požehnána (benedikována) a uvedena do provozu 21. září 2019. Poté dne 18. října 2025 byla kaple spolu s pevným oltářem, za účasti zahraničních delegací a také médií, slavnostně konsekrována (vysvěcena) a oltář dedikován brněnským biskupem Mons. Ing. Mgr. Pavlem Konzbulem, Dr. Při této jedinečné příležitosti byly vydány také stříbrné konsekrační medaile. Reportáž z této události natočila i ČT do pořadu „Křesťanský magazín“, vysílaný dne 16. listopadu 2025.
Historie
Řád rytířů našeho pána Ježíše Krista (Ordem doa Cavaleiros de Nosso Senhor Jesus Cristo) byl založen z podnětu portugalského krále Dinise I. Spravedlivého v roce 1317 jako pokračovatel zrušeného templářského řádu na území dnešního Portugalska. Papež Jan XXII. ho pak potvrdil svou bulou „Ad ea ex quibus“ ze dne 14. března 1319. Později došlo k zestručnění názvu na Řád rytířů Kristových. Symboliku řádu, která vycházela z templářských tradic, tvořil červený tlapatý kříž, na znamení neviny však doplněným vloženým tenkým bílým křížem. Jako sídlo byl zvolen hrad Marim a od roku 1356 původní templářský hrad Tomar. V roce 1326 pak byly za velmistra Gil Martinse potvrzeny nové stanovy řádu. Řád se zapsal do dějin zejména v souvislosti s mořeplaveckými objevitelskými cestami v průběhu 15. a 16. století. To je spojeno hlavně s osobností portugalského prince Jindřicha Mořeplavce (1394 – 1460), který byl guvernérem a administrátorem řádu, nebo také postavou jako byl Vasco da Gama (1460 – 1524). V roce 1522 papež Hadrián II. potvrzuje králi Joao II: administraci řádu a v roce 1551 pak úřad velmistra přechází na portugalskou korunu. Ostatně jako i v případě dalších řádů, např. Calatrave i Alcantare, přechází velmistrovství na portugalskou korunu.
V roce 1789 v rámci osvícenských reforem dochází k transformaci řádu na státní záslužný Řád Kristův udílený ve třech třídách a na Řádové společenství při konventu v Tomaru. V rámci sekularizačních procesů byl postižen i Konvent Tomar. Konventy pak zůstaly hlavně v zámoří. Po vyhlášení portugalské republiky v roce 1910 byl řád zrušen, ale v roce 1912 byl opět uznán a ponechán jako záslužné vyznamenání. V této době se význam řádu přesouvá už jen do humanitární oblasti, kde působí jako mezinárodní nevládní organizace s vlastní samosprávou pod názvem „Militaris Templariorum Ordo equitum Jesu Cristi de Templi Salomonis“.
V posledních letech došlo k úpravě stanov a tím i názvu řádu. Z názvu řádu byly vypuštěna slova, která by mohla vést k tendencím přirovnávat řád k aktivitám spjatých s módní vlnou zájmu o templářskou historii. Dnešní název řádu je tedy Nova Militia Jesu Christi – Řád rytířů Kristových, který se vrací k původnímu názvu ze zakládací buly z r. 1319.
Současnost
V současné době působí řád v několika evropských zemích, jako jsou například: Německo, Švýcarsko, Itálie, Portugalsko, a Česká republika. V čele řádu stojí místodržitel úřadu velmistra, který předsedá generální kapitule. Generální kapitula je nejvyšší organizační jednotkou celého řádu. Strukturu pak dále tvoří jednotlivé provincie skládajících se z komturií. V čele provincií pak stojí provinční kapituly.
Další informace jsou například na stránkách německé provincie řádu.