STRUČNÁ HISTORIE ZÁMKU
První písemné zmínky o vesnici se objevují teprve v průběhu druhé poloviny 14. století, a to v souvislosti s tzv. Nelepovou Zhoří. Její název či přídomek vyplynul od jejího tehdejšího majitele. Ondřej Nelepa sídlil na Zhoři až do poloviny 80. let 14. století. Podle dalších nahodilých zmínek lze soudit, že krátce po prodeji zhořského statku k Meziříčí bylo toto zboží rozděleno. Zatímco samotná vesnice zůstala při meziříčském panství, zdejší feudální sídlo – tvrz – s jeho příslušenstvím a některými pozemky byly postoupeny okolní drobné šlechtě. Již nejpozději roku 1390 získal tuto část Michek z Pohořílek. Základy nynějšího zámku ve Stránecké Zhoři je tedy pravděpodobně možno hledat v sídle, jehož majitelem až do poloviny 15. století byl rod z Pohořílek. Před polovinou 16. století se výslovně nezmiňuje.
Významný předěl v dějinách obce a jejího šlechtického sídla znamenal prodej tzv. Pivcovy Zhoře Vratislavem z Pernštejna a zdejšího svobodného dvora Jiříka Vencelíka z Vrchovišť Janu staršímu Stráneckému ze Stránec v roce 1557. Ten ihned po koupi Pivcovy Zhoře zahájil celkovou obnovu hospodářství a na počátku 60. let 16. století pak přikročil ke stavebním úpravám vlastního sídla. Po Janově smrti roku 1572 následně přebrali správu zhořského statku a výchovu dětí určení poručníci. V soupisu majetku šlechty, pořízeném v souvislosti s pobělohorskými konfiskacemi roku 1622, jsou jako majitelé jmenováni synové Aleše Stráneckého. Samotná konfiskace proběhla v roce 1623 a statek byl oceněn na 40 000 zlatých. Další osudy Pivcovy Zhoře v prvních letech po Bílé hoře jsou značně nejisté.
Roku 1653 prodal Pivcovu Zhoř Jan Křtitel Kielman z Kielmanseggu karmelitánskému klášteru v Mennersdorfu v Rakousku a ten jej vzápětí pronajal rodu Collaltů. Z tohoto období se v materiálech collaltovského rodu dochoval soubor účtů, dokládajících i nevelké stavební práce ve zhořském zámku. Zámek nebyl v tomto období pouze sídlem hospodářské správy statku, ale příležitostně v něm pobývali i sami Collaltové. Spravovali zhořské panství do roku 1680; tehdy prodal klášter toto panství Rudolfu hraběti Rabattovi a jeho syn dále rytíři Janu Dětřichovi Rummerskirchenovi a na Průhonicích.
Podle rozhodnutí královského tribunálu bylo zhořské panství v roce 1729 postoupeno Karlem Josefem Rummerskirchenem zemskému advokátovi Karlu Schellenbergrovi, zastupujícímu majitele sousedního meziříčského panství hraběte Antonína Františka Ugarta. Toto datum tak představuje další významný předěl, kdy zhořský statek již natrvalo ztratil svoji dosavadní suverenitu a stal se pevnou součástí Velkého Meziříčí. Inventář z průběhu druhé poloviny 18. století je významným dokladem o hospodářském využívání zhořského zámku, postrádajícího tehdy již charakter feudálního sídla. Nevelké opravy byly realizovány roku 1802 v konírně, roku 1844 zase v bytu vrchnostenského správce.
Roku 1908 zdědil meziříčské panství František hrabě Harrach, od kterého v roce 1932 získalo zámek Družstvo pěstitelů a šlechtitelů hospodářských plodin. Roku 1943 zámek bohužel v celém svém rozsahu vyhořel. V roce 1947 pak přešel do majetku družstva Elita v Brně. Budova zámku byla pouze využívána a účelově adaptována, nebyly zde však prováděny žádné udržovací práce. Jeho stav se proto postupně zhoršoval. V roce 1967 požádal majitel zámku, Šlechtitelský a semenářský podnik v Brně, ministerstvo kultury a informací o upuštění od památkové ochrany jeho budovy. Svoji žádost zdůvodnil pozbytím historických hodnot zámku, v němž byly umístěny sýpky, svobodárny, sklady, dílny a závodní kuchyně. Ministerstvo však jejich žádosti nevyhovělo (stejně jako později v 80. letech). Od roku 1979 přešla celá budova zámku do správy místního národního výboru ve Stránecké Zhoři, který ji i nadále přenechal k dočasnému užívání JZD Měřín. Na ně je pak na počátku 90. let zámek za hodnotu pozemku převeden. Ještě do roku 1994 se na zámku nalézala využívaná bytová jednotka, po jejím opuštění však zámek ztratil veškeré využití a byl ponechán zkáze. Chátrání zámku bylo zastaveno až jeho převzetím současným majitelem v roce 1999.
Podrobnější historie zámku zde: